Tchajšanská jaderná elektrárna (Taishan Nuclear Power Plant)
Tchajšanská jaderná elektrárna je jaderná elektrárna na jihu Číny. Nachází se na pobřeží Jihočínského moře v okrese Tchaj-šan městské prefektury Ťiang-men ležící v provincii Kuang-tung.
Elektrárna Tchaj-šan zahrnuje dva energetické bloky s reaktory EPR vyrobené společností Areva, každý s výkonem 1750 MW.
Stavba 1. pohonné jednotky byla zahájena 28. října 2009. V říjnu 2011 byla na kontejnmentu prvního bloku instalována ocelová kupole a v červnu 2012 byla instalována tlaková nádoba. 30. října 2014 byla instalována tlaková nádoba druhého reaktoru.
V dubnu 2015 Čína pozastavila vkládání jaderného paliva do jaderných reaktorů, plnění pokračovalo až když byly vyřešeny všechny bezpečnostní problémy reaktoru typu EPR, které vyvstaly po zprávách o neobvyklých jevech na horní i dolní části nádoby reaktoru Flamanville 3. Termíny spuštění energetických jednotek byla posunuta na rok 2017.
První energetická jednotka byla připojena k síti 29. června 2018 a byla uvedena do komerčního provozu 13. prosince 2018. Druhá energetická jednotka byla připojena k síti 23. června 2019 a do komerčního provozu uvedena 7. září 2019.
Elektrárna Tchaj-šan zahrnuje dva energetické bloky s reaktory EPR vyrobené společností Areva, každý s výkonem 1750 MW.
Stavba 1. pohonné jednotky byla zahájena 28. října 2009. V říjnu 2011 byla na kontejnmentu prvního bloku instalována ocelová kupole a v červnu 2012 byla instalována tlaková nádoba. 30. října 2014 byla instalována tlaková nádoba druhého reaktoru.
V dubnu 2015 Čína pozastavila vkládání jaderného paliva do jaderných reaktorů, plnění pokračovalo až když byly vyřešeny všechny bezpečnostní problémy reaktoru typu EPR, které vyvstaly po zprávách o neobvyklých jevech na horní i dolní části nádoby reaktoru Flamanville 3. Termíny spuštění energetických jednotek byla posunuta na rok 2017.
První energetická jednotka byla připojena k síti 29. června 2018 a byla uvedena do komerčního provozu 13. prosince 2018. Druhá energetická jednotka byla připojena k síti 23. června 2019 a do komerčního provozu uvedena 7. září 2019.
Mapa - Tchajšanská jaderná elektrárna (Taishan Nuclear Power Plant)
Mapa
Státní území - Čína
Vlajka Čínské lidové republiky |
Čínská civilizace, rozvíjející se původně v úrodném povodí Žluté řeky ve Velké čínské nížině, patří k nejstarším na světě. Byť jsou její počátky zahaleny v mlze legend, obvykle se umisťují do období 2000 let př. n. l. Čínský stát několikrát v dějinách zmohutněl, byl rozbit, a pak se znovu sjednotil. Ve fázích vzmachu byla Čína vždy přední světovou ekonomickou mocností, mimo jiné díky proslulé Hedvábné stezce, a také místem rozvoje vědy a technologií - lze jí připsat vynález kompasu, papíru, střelného prachu či knihtisku. 19. století bylo pro Čínu ovšem dobou stagnace, opožděného pronikání rysů moderní civilizace i ponížení mocenského. To vedlo v roce 1912 k pádu tisíciletého monarchického systému a vzniku republiky, jejíž modernizační snahy byly však zabrzděny občanskou válkou mezi nacionalisty a komunisty (od 1927) a agresí Japonska (od 1937). V roce 1949 nakonec zemi, až na malý ostrov Tchaj-wan, ovládli komunisté. Vytvořili totalitní systém s centrálně řízenou ekonomikou. Řada společenských a ekonomických experimentů, jež vyvrcholila tzv. kulturní revolucí, vedla však jen ke stagnaci, byť Čína dosáhla jistých úspěchů diplomatických (od roku 1971 se stala stálým členem Rady bezpečnosti OSN s právem veta, když bylo toto postavení odepřeno Čínské republice čili Tchaj-wanu) a vojenských (vstup mezi jaderné velmoci). Skutečný rozmach však přinesly až ekonomické reformy Teng Siao-pchinga započaté roku 1978, které v Číně zavedly volný trh. Zahájily období bezprecedentního ekonomického růstu. S tím šel ruku v ruce růst geopolitického vlivu a zisk statusu supervelmoci. Trauma velmocenského ponížení z 19. století bylo symbolicky překonáno i tím, když Čína dostala pod svoji kontrolu poslední evropské kolonie na svém území, tedy Hongkong a Macao. Vznáší nárok i na ostrov Tchaj-wan a několik dalších menších území, tyto oblasti jsou však spravovány vládou Čínské republiky, která prozatím ale nechce být samostatným státem a formálně si nadále činí nárok na vládu v celé Číně. Ačkoli reformy Čínu velmi přiblížily západnímu ekonomickému modelu a životnímu stylu, v oblasti politické si uchovává systém vlády jedné strany a rysy diktatury.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
CNY | Čínský jüan (Renminbi) | Â¥ or å…ƒ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
UG | Ujgurština (Uighur language) |
ZA | Čuangština (Zhuang language) |
ZH | Čínština (Chinese language) |